Stádia smrti

Nyní si budeme dále, ale ještě podrobnějším pohledem představovat jednotlivá stádia smrti a přitom si budeme ukazovat co se v lidském organismu odehrává.

1) Duše ze své vlastní roviny dává "znamení k odchodu" a tím zahajuje vnitřní proces a reakci člověka na fyzické úrovni.

a) V místě postiženém nemocí začnou probíhat určité fyziologické procesy. Ty se týkají srdce, ale jsou jimi ovlivněny všechny tři velké systémy, které jsou pro fyzickou stránku člověka určující: krevní oběh, nervový systém se všemi svými mnohostrannými projevy a systém žláz s vnitřní sekrecí. Nechci se zabývat jejich důsledky. Patologie smrti je obecně známá a byla podrobně studována i z exoterického hlediska, zbývá ještě mnoho objevit, ale to je věcí budoucnosti. Zabýváme se především subjektivními reakcemi, které konec konců připravují z patologického hlediska pro smrt půdu.

b) Podél nádí dochází k chvění. Nádí jsou jak známo éterickými protějšky celého nervového systému a tvoří základ všech jednotlivých nervů, co jich jen v těle je. Jsou vyloženě prostředníky řídících impulsů Duše, neboť reagují na vibrace, které vycházejí od éterického protějšku mozku. Reagují na SLOVO příkazu, na "tah" Duše a připravují se tak na celé stažení, na odchod životní síly z těla.

c) Dochází ke zcela specifickému, okultnímu ovlivnění krevního proudu. Říká se:"krev je život". Krev se v důsledku obou předchozích stádií vnitřně mění, ale moderní věda zatím neodhalila způsob, jakým ovlivňování žlázami s vnitřní sekrecí vlastně probíhá. Jakmile se ozve volání smrti, vystřikují žlázy do krve substanci, která se dostane i k srdci, v němž sídlí nit života. Tato substance v krvi je identifikována jako "posel smrti" a je jednou z hlavních příčin kómatu a ztráty vědomí. Způsobuje reflexní činnost mozku a ortodoxní medicína její účinky dosud zpochybňuje, ale později bude její přítomnost jistě uznána.

d) Dochází k psychickým vibracím, což má za následek uvolnění, nebo přerušování spojů mezi nádí a nervovým systémem. Éterické tělo se zvolna uvolňuje od své schrány, i když zatím ještě proniká všemi jejími částmi.

2) V tomto bodě často začíná přestávka trvající kratší či delší dobu. Je nutná, aby proces uvolňování probíhal pokud možno hladce a bezbolestně. Uvolňování nádí začíná v očích. Proces oprošťování se projevuje uvolněním a spokojeným výrazem, které tak často u umírajících pozorujeme. Umírající je ve stavu míru a pokoje a je připraven odejít a evidentně už není schopen na cokoliv upnout myšlenky. Připadá nám, jako by si umírající - byť ještě neztratil vědomí - šetřil všechny své myšlenky pro konečný odchod. To je chvíle, kdy - jakmile jednou provždy pomine strach ze smrti - budou přátelé a příbuzní umírajícího v daleko lepší psychické situaci. Dnes to ještě není možné. Vládne zármutek a bolest a toto stádium nerozpoznáno pomine, aniž bylo využito, ale jednoho dne je určitě budeme umět využít.

3) Poté se organicky strukturované éterické tělo - uvolněno aktivitou nádí od všech svých nervových spojení - začíná chystat k definitivnímu odchodu. Stahuje se z končetin směrem ke své "výstupní bráně" a u ní se koncentruje a čeká, až Duše naposledy "zatáhne". Až potud všechno probíhalo podle Zákona Přitažlivosti - podle magnetické, přitažlivé vůle Duše. Nyní lze pozorovat jiný "tah" , nebo přitažlivý impuls. Hrubé fyzické tělo, komplex orgánů, buněk a atomů, se nyní činností nádí osvobozuje od integrující síly vitálního těla, začíná reagovat na samotnou přitažlivost hmoty. Je to takzvaná "pozemská" přitažlivost, tah tajuplné bytosti, které říkáme "Duch Země". Tato bytost se nachází na involučním oblouku a pro naší planetu je tím, čím je pro fyzické tělo člověka fyzický elementál. Tato životní síla fyzické roviny je svou podstatou životem a světlem atomární substance - látky, z niž jsou stvořeny všechny formy. Zde, v této zásobnici involučního a materiálního života se shromažďuje substance všech forem. Návrat látky z formy, kterou Duše během pozemského života užívala, spočívá v tom, že se tomuto "císaři" involučního světa vrátí to, co jest, zatímco Duše se vrátí k Bohu, který jí vyslal. Z toho plyne, že v tomto stádiu probíhá dvojí proces:

a) Vitální tělo se připravuje na odchod

b) Fyzické tělo reaguje na síly rušící dosavadní vazby

Mohli bychom říci, že se projevuje ještě třetí faktor. Je to působení člověka vybaveného vědomím, jenž se zvolna, leč neustále stahuje do astrální a mentální schrány a připravuje je tak na úplný odchod éterického těla - jakmile nadejde správný čas. Člověk zvolna ztrácí zájem o vnější svět a stahuje se zpět do sebe. U duchovně pokročilých jedinců to probíhá vědomě. Stále přetrvává jejich vědomí a zájem o vztahy k jiným lidem, i když ztrácejí vládu nad svým fyzickým bytím. Ve vyšším věku je snazší zjistit toto oproštění od sebe sama, než při smrti způsobené nemocí a často můžeme pozorovat, jak Duše, či živý vnitřní člověk, stále plný zájmu, ztrácí vládu na fyzickou, iluzorní skutečností.

4) Následuje další přestávka. V tuto chvíli někdy pozorujeme, že fyzický elementál získává zpět vliv na éterické tělo, pokud se to Duši zdá být žádoucí, tedy pokud smrt není součásti vnitřního plánu anebo když má fyzický element takovou moc, že může proces umírání prodlužovat. Takový elementální život bude někdy bojovat dny a týdny. Pokud je však smrt nevyhnutelná, bývá tato přestávka velice krátká - někdy trvá jen několik sekund. Fyzický element ztratil svou moc a éterické tělo čeká již jen na poslední "škubnutí" Duše, která působí podle zákona přitažlivosti.

5) Éterické tělo odchází z hrubého fyzického těla - postupně na vybraném místě. Když je odchod u konce, bere na sebe vitální tělo zhruba obrys formy, kterou právě opustilo: je to důsledek myšlenkové formy, kterou si člověk za celá ta léta vytvoří. Tato myšlenková forma existuje v každém člověku a je nutno ji zničit dříve než definitivně skončí druhé stádium likvidace. K tomu se ještě vrátíme. Nyní se éterické tělo osvobodilo z vězení fyzického těla, zcela prosto jeho vlivu však ještě není. Mezi oběma stále ještě přetrvává jisté, byť slabé pouto, a to drží duchovního člověka v blízkosti opuštěného těla. Proto často lidé mající schopnost vidění tvrdí, že pozorují éterické tělo, jak se vznáší okolo úmrtního lože nebo rakve. Stále jím ještě procházejí ony integrující energie projevující síly soudržnosti, jimž říkáme astrální tělo nebo mentální tělo, a uprostřed je světelné jádro naznačující přítomnost Duše.

6) Éterické tělo se pomalu rozpadá a rozptyluje tak, jak se reorganizují a stahují energie, z nichž je utvořeno. Zůstává po nich ještě substance prána, která pak splyne s éterickou schránou planety. Jak jsme si již dříve uvedli, proces spálení tomuto rozptýlení velice napomáhá. U málo duchovně vyvinutých lidí se může stát, že éterické tělo bude ještě dlouho prodlévat u své vnější, rozpadající se schránky, protože "tah" Duše není tak silný jako materiální faktor. Když je však člověk pokročilý a dokázal se tedy od své fyzické roviny v myšlení uvolnit, rozplyne se vitální tělo velice rychle. Jakmile k tomu jednou došlo, je proces návratu u konce. Člověk je alespoň dočasně zbaven všech reakcí na přitažlivou sílu fyzické materie. Pobývá nyní ve svých jemnějších tělech a je připraven na velký akt, jemuž se mezi zasvěcenými říká "umění zániku". Na závěr této neúplné retrospektivy umírání fyzického těla v jeho obou aspektech se vtírá ještě jedna idea. Idea integrity a neporušitelnosti vnitřního člověka. Zůstává sebou samým. Je nedotčen a prost omezení. Je svobodný a vůči fyzické rovině nezávislý. Reaguje už jen na tři předem určené

faktory:
1) Na kvalitu své astrálně emocionální výbavy
2) Na mentální stav, v němž je navyklý žít
3) Na Hlas Duše, který mu často připadá cizí, někdy však dobře známý a který začne milovat Individualita se neztrácí.

Týž člověk stále ještě existuje na planetě Zemi. Ztratilo se jen to, co bylo integrální součástí hmatatelné jevové stránky naší planety. To, co bylo milováno nebo nenáviděno, co bylo pro lidstvo k užitku nebo na přítěž, co mu posloužilo nebo nemělo žádnou cenu, to všechno přetrvává dál a je ve styku s kvalitami či myšlenkovými procesy Bytí. A bude to tu vždy - individuální, s vlastnostmi určenými typem Paprsku, jako součást říše Duší a jako individuum vyššího zasvěcení podle vlastního práva.