Geopatogenní zóny - jak působí na živé organismy?

 Postupně se zjistilo, že některým zvířatům rovněž pobyt na GPZ nevyhovuje. Jsou to hospodářská zvířata (ovce, kozy, krávy, koně, prasata…), dále např. psi, králíci, křečci. Tato zvířata trpí vlivem působení GPZ různým onemocnění, snížený je přírůstek váhy atp. V 60 letech minulého století se prováděl např. výzkum onemocnění krav mastitidou a to u vzorku 35.000 onemocněných zvířat. 76% dojnic bylo ustájeno nad detekovanými GPZ
 Na druhé straně jsou však zvířata, která tyto GPZ vyhledávají a zjevně na ně působí blahodárně. Takovým nejtypičtějším případem je kočka. Mezi další zvířata sem patří hadi, štíři, komáři a další hmyz, dále sova a např. straka. Mravenci dokáží ještě navíc rozlišovat některé druhy GPZ. Mraveniště najdete na GPZ.
 Doslova senzační zjištění je, že včela dává až o 20% větší snůšku medu ve včelíně nad GPZ.
 Další zajímavé pozorování vlivu GPZ je na rostlinách. Opět můžeme hovořit o tom, že na některé rostliny působí GPZ negativně a na některé pozitivně.
Obecně se jehličnaté stromy s působením GPZ vyrovnávají lépe než listnaté. Dobře se s vlivem GPZ vyrovnávají listnaté stromy a to: dub ,vrba, javor, líska a další. GPZ působí negativně na buk a na ovocné stromy. Z dalších rostlin to jsou keře rybízu, slunečnice, ibišek, kaktusy, azalka, begonie a další.
 Takto negativně ovlivňované rostlinstvo trpí menším vzrůstem, semena rostlin mají nižší klíčivost, poupata rostlin se pomalu otevírají, květy se dříve zavírají. U lesních a ovocných stromů nad GPZ jsou pozorovány nádory, až nepochopitelné zakřivení větví, schnutí, napadení houbami, trhlinky a další negativní projevy. Tyto jevy může na stromech ve volné přírodě pozorovat každý z nás.
 Ovocným stromům jako jabloním, meruňce, broskvoni a hrušce se daří lépe mimo GPZ.
 Z domácích rostlin, které nemají rády působení GPZ je to ibišek, fikus, begónie a řada dalších. Naopak GPZ má raději voskovka, tchýnin jazyk a další.